1 Cedr atlaský

Při příležitosti 2. výročí úmrtí Toma Schreckera bude v Komenského sadech před gymnáziem dne 6. května 2026 vysazen první strom symbolické pomyslné Aleje Toma Schreckera - CEDR ATLASKÝ. Akce se zúčastní kromě významných hostů i zástupci institucí, kterých si Tom vážil a trvale je podporoval - mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna a gymnázia v Třeboni.

Myšlenka symbolické Aleje Toma Schreckera vznikla z přirozené potřeby uchovat památku na člověka, jehož život byl hluboce spjat s pomocí druhým, s vírou ve vzdělání, kulturu a lidskou solidaritu. Stejně jako gymnázium v Třeboni, i mezinárodní hudební festival Třeboňská nocturna patřil mezi instituce, které Tom Schrecker dlouhodobě a s tichou samozřejmostí podporoval. Právě toto neokázalé, ale pevné propojení světa vzdělávání, kultury a lidských hodnot dalo vzniknout myšlence, která tyto světy symbolicky spojí – prostřednictvím stromů.

Proč Cedr atlaský

Pro první strom Aleje Toma Schreckera byl zvolen cedr atlaský – strom důstojný, dlouhověký a hluboce symbolický. Cedr je odedávna vnímán jako symbol síly, stability, moudrosti a ochrany. Dokáže růst pomalu, vytrvale, zakořeněný hluboko v zemi, a přitom svým rozložitým tvarem poskytovat prostor a bezpečí ostatním. V tomto smyslu připomíná i Tomův životní příběh – příběh Wintonova dítěte, které díky pomoci druhých dostalo šanci, a tuto šanci pak po celý život vracelo dál.

Cedr atlaský vysazený v Komenského sadech, kousek před gymnáziem, se tak stává živou připomínkou vděčnosti, paměti a kontinuity. Nejen památkou na konkrétního člověka, ale i tichým poselstvím budoucím generacím studentů: že vzdělání, kultura a lidskost mají trvalou hodnotu.

Alej, která není na jednom místě

Alej Toma Schreckera je pomyslná – nebude tvořena jedním souvislým pásem stromů, ale každoročně vysazovanými stromy na různých místech. Spojovat je nebude geografická blízkost, ale příběh a smysl. Každý další strom vysazený při stejné příležitosti ponese jméno jiného Wintonova dítěte a připomene jeho jedinečný osud. Vznikne tak síť živých pamětních míst, která budou rozptýlena v krajině, ale propojena myšlenkou – stejně jako byly propojeny osudy těch, kteří přežili díky odvaze a lidskosti Nicholase Wintona.

Každý strom se stane pozváním k zastavení, ke čtení příběhu, k tiché vzpomínce i k zamyšlení nad tím, jak křehké a zároveň silné mohou být lidské osudy.

Den věnovaný odkazu, který žije

Středa 6. května 2026 bude vzpomínkovým dnem, který nebude patřit pouze samotnému aktu sázení stromu. Na gymnáziu i v Třeboni se uskuteční řada doprovodných akcí, které připomenou, jak živý a konkrétní je filantropický odkaz Toma Schreckera.

Ve škole se tradičně vrátíme ke všem projektům, cestám a příležitostem, které byly díky jeho odkazu podpořeny. V rámci přednášek a besed vystoupí především studenti, kteří díky této podpoře mohli studovat v zahraničí, účastnit se mezinárodních projektů, cestovat, rozvíjet své talenty a poznávat svět i sebe sama. Jejich osobní svědectví budou nejpřesvědčivějším důkazem, že filantropie má skutečný dopad na lidské životy. Součástí tohoto dne bude také podvečerní koncert v Galerii 105 na Masarykově náměstí v Třeboni, který symbolicky propojí hudbu, paměť a vděčnost. Celý den pak uzavře světélkující pochod Cesta světla – tichá, důstojná cesta městem, která se stane metaforou světla, jež v temných dobách ukazuje směr.

Poděkování

Upřímné poděkování patří mezinárodnímu hudebnímu festivalu Třeboňská nocturna a gymnáziu v Třeboni nejen za společnou myšlenku symbolické Aleje Toma Schreckera, ale i za její citlivou a konkrétní realizaci. Díky jejich spolupráci vzniká tradice, která má ambici přerůstat jeden den v kalendáři – tradice, jež propojuje paměť, vzdělávání, kulturu a odpovědnost vůči budoucnosti.

Alej Toma Schreckera tak nebude jen řadou vysazených stromů, ale živou krajinou paměti – připomínkou toho, že lidská solidarita, víra ve vzdělání a odpovědnost vůči druhým dokážou zakořenit hluboko. Stejně jako stromy, které porostou pomalu a vytrvale, ponese i tento odkaz smysl přesahující jednu generaci. Bude tiše připomínat, že i jediný lidský život může zanechat stopu, která dává růst druhým.

Mgr. Anna Koktavá, ředitelka školy

Ing. Irma Mrázková, ředitelka festivalu Třeboňská nocturna