Svatováclavská exkurze - západní trasa

Prvním cílem letošní, v pořadí již deváté Svatováclavské exkurze na Šumavu byl zámek Mokrosuky, který jeho majitelé, manželé Jelínkovi z Chomutova, zakoupili v roce 2008. Zámek ve stylu šlechtického velkostatku s velkým nadšením zrekonstruovali, oživili výstavami a různými akcemi. Do velkého sálu v patře umístili expozici chladných zbraní, které je možné si během prohlídky vyzkoušet. S velkým zaujetím sleduje návštěvník kovářské umění a poslouchá o historii objektu i o šermířských výstupech. Vše v duchu hesla charakterizujícího zdejší i okolní soukromá sídla: "malé zámky, velké příběhy". Po přejezdu autobusem už výletníci stoupají do mírného kopce dlouhou alejí lip a javorů a ocitnou se v tajemném prostoru bývalé sklářské obce Hůrka (Česká Huť). Ještě v roce 1910 bylo na návrší 28 chalup, dále i zámeček, škola, fara, hostinec, dva mlýny, pila. Zdejší vysoce kvalitní tabulové sklo sloužilo k výrobě benátských zrcadel vyvážených doslova do celého světa. Poválečné události vedly k odsunu německého obyvatelstva, již prázdná obec byla zcela zničena. Až po roce 2000 byla obnovena kaple sv. Kříže a v její věži se rozeznívá zvon smíření. Pietně bylo upraveno i torzo kostela sv. Vincence a přilehlý hřbitůvek. Podmanivé místo zachytil ve svém díle spisovatel Karel Klostermann (román Skláři a povídka Vánoce pod sněhem), diváci ho poznají i ve filmu Divá Bára. Posledním zastavením výletu byla stezka převaděčů přes hranice nedaleko Františkova u Kvildy - legendární Kanál 54 - místo spjaté s osobností Kiliána Nowotného, zvaného Králem Šumavy. Jeho a řadu dalších převaděčů, kteří pomáhali lidem utíkat z bývalého Československa na Západ, připomíná pomník odhalený teprve roku 2004. Nedaleko vysoko položeného skalního útvaru pojmenovaného Pivní hrnec jsme objevili i místo, kde stála až do roku 1959 budova bývalé sklárny, pak papírny a poté továrny vyrábějící za války součástky do stíhacích letadel Messerschmitt. Velkou budovu dnes připomíná jen litinový kříž a trosky po odstřelu...

Šumava nám i tentokrát odkryla některá ze svých tajemných a někdy i bolestně krásných míst - tam, kde bez sebemenší pochyby platí, že historie je stále ještě otevřenou knihou.

Text: Petr Kopeček, 26. září 2025

Foto: Petr Kopeček a Tereza Hronková