Svatováclavské exkurze – Třeboňsko na kolech

Naše cesta začala ranním srazem v učebně oktávy, kde jsme všichni dostaly poučení, které pan učitel Werner doplnil vtipnými historkami o tom, jak se máme na výletě chovat.

Poté jsme se přesunuli ke svým kolům a mohli jsme vyrazit směrem k malé vesničce Klec. Cestou jsme se zastavili na hrázi rybníka Rožmberk, kde nám pan učitel řekl pár slov o jeho historii a důležitosti rybníka. Jeli jsme lehce pomalým výletním tempem. Když už jsme se dostali a projeli vesničkou Klec zastavili jsme se u rybníků, která nesou romantická jména jako Potěšil, Naděje a Dobrá vůle. Chvíli jsme se pokochali krásou zdejšího prostředí a jeli jsme dál směr Cikar. Cestou jsme koukali jestli nerostou houby, povídali jsme si a cesta ubíhala docela rychle. Najednou jsme byli v Cikaru a pan učitel položil otázku ,,co důležitého se zde událo“ a samozřejmě nikdo nevěděl, čekali jsme něco zajímavého a pan učitel nám řekl ,,no tady jsem vyrůstal“, tak nás tím trochu zklamal.

Už byl čas svačiny, tak jsme se zastavili v Evženově údolí a občerstvili se. Z Evženova údolí jsme pokračovali na oběd do restaurace Pecák. Jeli jsme přes hráz největšího rybníka na Jindřichohradecku. Projížděli jsme lesními cestami a užívali si krásný sluneční den. Když jsme dorazili na Pecák, všichni jsme byli rádi, že si můžeme na chvíli odpočinout. Dali jsme si vydatný oběd a načerpali další síly. Po asi dvou hodinkách zaslouženého odpočinku jsme zase vyrazili na cestu. Projížděli jsme cestou zalitou sluncem, jelikož jsme byli všichni pořádně najezení, tak nám to tolik nejelo, ale nikam jsme nechvátali a  mohli jsme jet pomaleji než celou dobu. Po asi 30 minutách jízdy jsme dorazili k zámečku Jemčina, kde jsme se s kamarádkou rozloučily a oddělily. My jsme jely směrem Jindřichův Hradec, naše skupina pokračovala na druhou stranu do Třeboně. Tím pro nás výlet skončil. Moc jsme si ho užili.

Text: Anna Čadková

Foto: Ivana Kubínová