Septimáni píší básně v duchu poetismu a surrealismu

M. Beníšková - v duchu poetismu

M Zlatá korunka začátkem se pyšní,

I stříbrné žezlo ji skvěle doplní.

C couvající měsíc svítí ve tmě,

H však ani na žebříku na něj nedosáhneme.

A V domku se nám daří hravě,

E žijeme si lépe než leckterý hrabě.

L Ptáček milé ,,la,la" hvízdá,

A svůj zobáček otevírá.

K. Pešlová - v duchu surrealismu

Noční můra

Ocitám se na ulici,

stromy mrtvé, bez života.

Bloudím lesem,

v mysli mé kradmé šílenství.

Za mnou se mihne stín,

zrak zbystří černého anděla.

Strach, ta černá emoce,

do mysli vkrádající se.

Nevidím, neslyším, nedýchám,

srdce odbilo svůj poslední tón.

Hledí na mě to monstrum,

hledím na sebe sám.

Probouzím se.