Sportovně-zeměpisný kurz 3.ročník

VLTAVA Z POHLEDU 3. ROČNÍKU
Letošní vodácký zeměpisný kurz přinesl studentům nezapomenutelné zážitky, které se jen tak neztratí z paměti. Během pěti dnů jsme si vyzkoušeli vše – od klidného pádlování na loděnici přes orientaci v terénu až po dramatické souboje s proudem Vltavy, deštěm a záludnými jezy.
První tři dny probíhaly na loděnici v Třeboňské ulici, kde jsme pilně trénovali ovládání kánoí. Počasí se rozhodlo, že nám nic nedaruje zadarmo. Jednou jsme pádlovali pod modrou oblohou, podruhé v dešti, který proměnil trénink v test odolnosti. Kromě vodáckých dovedností jsme si v pondělí procvičili práci s buzolou a orientaci v terénu. Ve středu jsme pak vyměnili pádla za míč a poměřili síly při beachvolejbalu.
To hlavní ale přišlo ve čtvrtek. Z Vyššího Brodu jsme vyrazili na Vltavu a brzy zjistili, že řeka má vlastní představy o tom, jak bude náš kurz probíhat. První den nás čekaly tři jezy a hned ten nejznámější – Herbertov – se postaral o pořádnou dávku adrenalinu. Některé posádky ho sjely bez problémů, ale většiny se během několika vteřin ocitly ve vodě. Z břehu to vypadalo jako promyšlená akrobatická sestava, účastníci by ji ale pravděpodobně popsali trochu jinak. Naštěstí vše dopadlo dobře a z nečekaných koupelí a odřených těl se rychle staly historky, které budou ještě dlouho kolovat po škole.
Další kilometry přinesly krásné výhledy na okolní krajinu i další vodácké výzvy. Třetí jez u Rožmberka nad Vltavou už většina posádek zvládla mnohem jistěji. Bylo vidět, že hodiny strávené na loděnici nebyly zbytečné.
Po doplutí do kempu v Nahořanech nás čekal zasloužený odpočinek. Večer se nesl ve znamení táboráku, dobré nálady a také oslavy narozenin pana učitele Macíka. Nechybělo společné přání ani narozeninová písnička a celý večer tak skončil v příjemné atmosféře.
Páteční ráno přineslo další etapu naší plavby, tentokrát z Nahořan do Českého Krumlova. Jestli nám ve čtvrtek přálo slunce, pátek se rozhodl nabídnout úplně jiný zážitek. Déšť, mokré oblečení a šest jezů před námi. A právě kombinace těchto faktorů vytvořila den, na který budeme vzpomínat nejvíce.
Některé posádky bojovaly s proudem statečně, jiné vedly nerovný souboj s fyzikálními a přírodními zákony. Některé posádky se zapsaly do historie a cvakli se i tam, kde je to nemožné. Kánoe se převracely a vylévaly nebezpečně často. Každé cvaknutí však bylo odměněnou salvou smíchu ostatních vodáků a novou historkou do sbírky.
Po dvou dnech na řece, devíti sjetých jezech, několika neplánovaných koupelích a nespočtu veselých momentů jsme dorazili do cíle. Vodácký zeměpisný kurz opět ukázal, že nejde jen o sport nebo zeměpis. Je především o spolupráci, překonávání výzev a zážitcích, které vznikají ve chvílích, kdy se věci nevyvíjejí úplně podle plánu.
A přestože se občas zdálo, že některé z nás chce Vltava utopit a nechat si nás, nakonec jsme se všichni vrátili v pořádku.

Za třetí ročník Nela Zieglerová, Natálie Mrázková, Lída Oušková

foto: P.Augstenová